Co posloucháme #23

První měsíc nového roku je za námi a s jeho koncem přišel i čas podělit se o to, co nám zrovna hraje do uší. Tak jdeme rovnou na to.

 

Mirka

Keď s Michalom ideme na dlhšiu cestu autom, vždy si vyberáme, čo budeme počúvať spolu. Tentokrát sme sa stretli pri Jackovi Reacherovi, ktorého by som si ešte pred týždňom asi nevybrala, ale náhodou som videla jeden z filmov o ňom a „neurazil ma“ 😀

Prekvapivo ma audiokniha strašne zaujala a interpret Vasil Fridrich tiež. Asi ešte nikdy som nebola tak nadšená z thrilleru, vlastne som ich dokopy čítala/počúvala celkovo asi 0. Ale o Jackovi sa musím vyjadriť maximálne pozitívne.

Milujem sarkazmus a on je tak sarkasticko-sarkastický, že som sa doňho zamilovala a už teraz môžem s čistým svedomím prehlásiť, že ak vyjde ďalšia audiokniha, pôjdem po nej.

Ivan

Práve som dopočúval Artemis od Andyho Weira. Viem, mal by som písať, čo práve počúvam, ale mne to v hlave ešte stále doznieva a tak myslím, že aj to sa počíta.

Na rozdiel od Marťana, ktorého som najprv videl a potom počul, Artemis som rozhodne chcel najprv počuť. Ako sa vysporiada človek po prvom mega bestsellery so slávou a napíše niečo podobne dobré? A to sa nedá posúdiť z filmu.

Nechcem prezrádzať dej, ale tentokrát sa všetko odohráva na Mesiaci. Na rozdiel od Marťana, v Artemise je všetko o mnoho desaťročí v budúcnosti a ľudstvo už kolonizuje mesiac. Čiže z môjho pohľadu ide o väčšie sci-fi ako v Marťanovi. No to len podľa mňa, totálneho nescifistu.

Dej doslova letí, stále sa niečo deje. Polovici nerozumiem, lebo ide o termíny a technológie mimo môjho záberu (učil som sa vôbec niekedy chémiu a elektrotechniku?), no napriek tomu to dáva ako celok zmysel. Rozhodne je to audiokniha na jeden dych.

Amazon siahol tentokrát hlboko do vrecka a zaviazali si Andyho exkluzívne pre Audible, čo znamená, že produkcia ich musela stáť niekoľko mnoho desiatok tisíc libier. Alebo možno aj zopár stovák. Pri takom mene autora a exkluzivite sú to už doslovne “hollywoodske” peniaze.

A spravili to extrémne dobre! Žiadne hluché miesta s umelo natlačenými zvukovými efektami, žiadne predelové skladby a Rosario Dawson je úplná špička v prednese! NIkdy som o nej nepočul, no verím, že Audible išlo na istotu a vybrali skvele. Prečo ženu? Lebo hlavná hrdinka je malá arabská pašeráčka Jazz Bashara, ktorá… Ale to už by som išiel príliš ďaleko.

Už sa neviem dočkať, kedy vyjde aj u nás. Rozhodne nebudem jediný, komu sa páčila. Na to kľudne stavím už dnes.

 

Michal

Keď s Mirkou ideme na dlhšiu cestu autom, vždy si vyberáme, čo budeme počúvať spolu. Tentokrát sme sa stretli pri Jackovi Reacherovi, ktorého by som si vybral kedykoľvek, lebo e-kníh som od neho prečítal už niekoľko. A žiadna zatiaľ nesklamala.

Jack Reacher je super. Obrovský chlap, bývalý vojenský detektív. A tak nie len že ovláda detektívnu prácu, vie dokonale predvídať, v hlave mu to šrotuje ako má a hlavne sa nebojí. Takže aj keď sa ocitne v situácii, ktorá by sa nám zdala ako presila – zdá sa aj jemu. Ale opačne. Takže bežne, keď na neho idú štyria, snaží sa im dať šancu, nakoľko sú podľa neho v nevýhode.

Jack Reacher je super. Knihy (a aj táto audiokniha) majú spád, dej odsýpa, krátke kapitoly vás neustále udržiavajú v napätí. Snažíte sa predvídať, čo sa stane, niekedy sa trafíte, ale väčšinou nie.

Jack Reacher je super. Je ironický a tak vám audiokniha plynie tak nejak sama. Žáner? Thrillerovo-detektívne-humorný. Bavíte sa na Jackových komentároch, bavíte sa, keď nepriateľom láme prsty, bavíte sa, keď im láme ruky. Bavíte sa aj keď im berie peniaze, kreditky či doklady. Chápete, že to asi nie je správne, ale v danej situácii vám to správne príde.

Jack Reacher je super. A aj keď niečo práve počúvate, prestaňte a choďte si vypočuť Jacka Reachera. Lebo je super.

 

Petra

Momentálně poslouchám audioknihu Why We Get Fat od Garyho Taubese, ale o té mluvit nechci. Před ní jsem totiž poslouchala Medvědín od Fredrika Backmana a udělal na mě skvělý dojem, takže se o něj musím podělit.

Když jsem si před Vánoci přečetla anotaci, tak mi bylo jasné, že tohle si musím co nejdřív poslechnout. Nejradši mám totiž veskrze lidské příběhy a o Backmanovi vím už z Muže jménem Ove, že umí skvěle nastudovat lidskou povahu.

Ač mě moc nezajímá, pro to hokejové téma mám pochopení – žiju totiž v Litvínově, a tak mám menší zkušenost s touhou malého města najít svou vlastní důležitost ve skupině úspěšných hokejistů. Ale ono to celé vůbec není o hokeji. Ano, je tam ten element vášně pro sport, ale mohli byste si tam dosadit jakýkoli sport. A v konečném důsledku jakoukoli činnost, pro kterou se jde nadchnout.

Pro mě jsou v audioknize hlavní lidi. Backman je prostě umí skvěle vykreslovat a když vezme drsné téma (a věřte, že tady je ústřední zápletka opravdu ošklivá), tak se s ním skvěle popere a prezentuje všechny strany. Hned na začátku mě vtáhl a sice jsem tak nějak logicky došla přesně k tomu, co se na závěr stane, ale přesto to byla celou dobu jízda plná překvapení. Vztekala jsem se, několikrát brečela, ale taky jsem se smála. To je mimochodem jeho další silná stránka, prostě skvěle píše. Jeho přirovnání mě vždycky donutí vyprsknout smíchy a rychle si v appce vytvořit záložku.

Četla jsem v několika recenzích, že audiokniha má pomalý rozjezd. No nevím, asi jsem poslouchala jinou audioknihu, protože tahle mě vtáhla od první věty a držela mě až do té poslední. Ale asi je to tím, že Backmanův styl psaní je mi hrozně blízký. Až budu velká, chci psát jako on!

A ještě pár týdnů po dokončení poslechu se často přistihnu, že nad Medvědínem přemýšlím. Víc asi od audioknihy nepotřebujete 🙂 Nebo aspoň já ne.