Co posloucháme #15

Krásné sváteční pondělí 🙂 Duben skončil, ani jsme si toho nestihli všimnout. S jeho koncem nicméně přišel čas se zase jednou podělit o to, co nám teď hraje v uších. Třeba vás inspirujeme, nebo aspoň zabavíme. Tak jdeme na to.

 

Michal

Dlho predlho som mal zálusk na Dívku ve vlaku, ale vždy mi to do toho prišlo niečo lepšie, teda aspoň som si myslel, že lepšie, i keď väčšinou to bolo len niečo novšie.

Dívka ve vlaku pre mňa bola totálne prekvapenie. Vedel som, že to nie je detektívka, ale inak som o tejto audioknihe nevedel nič. Tak nejak zo zásady si totiž nečítam anotácie, faktor prekvapenia je potom o to väčší.

Popravde mám oveľa radšej, keď je kniha nahovorená jedným interprétom, ale sú audioknihy, kde viac interprétov nie je na škodu, práve naopak. Tak to bolo u Zmizelej a tak je to aj tu. Príbeh je písaný z pohľadu troch žien a stávka na tri interprétky dopladla na výbornú.

Navyše, a to nerozumiem ako sa mohlo až tak dokonale podariť, hlasy interprétok absolútne sedia k postavám. Ale naozaj absolútne. Výsledok je tak dokonalý a tak uveriteľný, až je to neuveriteľné. Fakt. Nekecám.

Pokiaľ tvrdím, a ja to stále tvrdím, že Deaverov Tanečník je pre mňa najlepšia audiokniha roka, rád by som to potejto audioknihe trochu poupravil. Je pre mňa najlepšou detektívkou roka. Asi nebude ťažké uhádnuť, čo je mojim naj psychologickým thrillerom roka, že?

Dívku ve vlaku som dopočúval včera a stále vo mne rezonuje, to sa mi tiež často nestáva. Ak ste jej doteraz šancu nedali, dajte. Je to mega šupa.

 

Petra

 

Abych se tak přiznala, já už nějakou chvíli neposlouchám vůbec nic. Teda hudbu, každý den, ale ta nikoho nezajímá, že? 🙂 Takže jediné, co teď pravidelně slyším, jsou Audinovinky. To je takový náš hezký podcast, který můžu naprosto objektivně a nestranně posoudit jako… zajímavý? Vtipný? Informativní? Zábavný? Asi to všechno. A to ani nejsou má slova, spíš slova mého okolí. Já zastávám trochu jiný názor, protože pokaždé, když slyším svůj hlas a svůj hloupý smích, nejradši bych si zalezla pod stůl a už nikdy nevylezla. Ale jsem přesvědčená, že svůj hlas nemá rád vůbec nikdo. Zajímalo by mě, jak to mají zpěváci. O pár z nich vím, že taky nenávidí své hlasy. Asi je to o zvyku.

Z poslechu podcastu už se u nás doma stal rituál. Posloucháme spolu Audinovinky – manžel pozorně poslouchá, já sleduju jeho reakce a podle toho usuzuju o kvalitě daného dílu. Někdy si říkám, že bych ty reakce raději neviděla – třeba když se nesměje na těch správných místech, nebo když mi řekne, že tenhle díl byl nic moc. Na tuto část se mimochodem moc těším v našem super speciálním díle za pár týdnů!

Inu ale u toho posledního neřekl, takže tady to máte potvrzeno! Pokud jste ještě neslyšeli, zařaďte si do playlistu Audinovinky #22 s podtitulem „Nic nestíháme„, který měl původně pouze odkazovat na jednu z novinek. Ve skutečnosti je ale tak pravdivý, až se mi chce smát. Ale neměla bych. Dělám to moc často. Poslechněte si Audinovinky a uvidíte, že nelžu.

 

Mirka

Keďže máme teraz perné týždne pred Svetom knihy, tak na nič neni čas. Dokonca ani na audioknihy. Takže sa popravde nemám čím pochváliť. Asi by som mala rovno povedať, že som nesplnila svoju domácu úlohu 🙂

Za posledné 2 týždne som počula len dvoje Audinovinky, čo ale samozrejme tiež rátam do svojho čitatelského denníčka. Zvládla som Audinovinky 21 venované projektu DORRA a audioknihám, ktoré pomáhajú deťom v Afrike, Sýrii a Indonézii a aj Audinovinky 22, kde som počula svoje meno, takže sú super zaujímavé 🙂

Aby sa nepovedalo, že som okrem toho úplne nič nepočula, tak prihodím do svojho denníčka aj ďalšieho Dominika Dána. No a čo, že len preto, že som sedela v štúdiu, keď sa nahrával. Počula som to a išlo nám to skvele! Tak som si ho práve pripísala na zoznam literatúry.
A môžem sa prehlásiť audiomolom, aj keď som nepočula jedinú hotovú audioknihu.

 

Ivan

Od povahy mám rád poriadok. Problém je, že ho neviem udržovať. Či už ide o oblečenie, kancelárske veci, doklady, fotky. Všetko je tak nejako v poriadku a predsa v chaose.

Minulý týždeň som prvý krát počul o Marie Kondo a jej Konmari metóde udržiavania poriadku, opísanej v audioknihe The Life-changing Magic of Tidying. Hneď sa mi zjavil úškrn na tvári. Čo je to za blbosť počúvať, alebo čítať o upratovaní. To už by sa mohli písať knihy a nahrávať audioknihy ako umývať správne riad, nie?

Nedalo mi to. Kúpil som si ju.

Teraz každý asi čaká ten výsmech. Po prvé, téma na zasmiatie. Po druhé, som muž a muži neupratujú. A už vôbec o upratovaní nečítajú. No…

…započúval som sa. Je to neuveriteľné, ale hrozne ma to baví. Marie vymyslela techniku zbavovania sa vecí a minimalizovania toho čo si nechávame na takej úrovni, že človeku sa až nechce veriť.

  • Koľký z vás držia staré fotky a chystajú sa, že ich preberú “keď bude čas” či “na dôchodku?
  • Koľký z vás kupujú knihy, že raz ich prečítajú?
  • Koľký z vás “zberajú” mince do konzervy či misky na “vymenenie v banke”?
  • Koľký z vás skladujú veci v prepchatých šuplíkoch?

Ja všetko. A mnoho dalšieho. Konmari, ako Marie prezývajú, pracuje ako poradca pre ľudí ako sa zbaviť vecí z ich domova či firmy a zároveň si tým upratať život. Mám plnú hlavu ideí a po Světe knihy ich aj zrealizujem. Už sa teším, ako pôjde kopec vriec a krabíc do recyklácie, charity obchodov a smetiakov. Ak nezabudnem, dám na blog zopár fotiek. Ak sa mi to teda podarí uskutočniť…