Ze začátku loňského roku jsem se v článku zmiňovala o jednom britském průzkumu, z něhož vyšel zajímavý seznam knih. Totiž těch, o nichž nejvíce lidí lže. V jakém smyslu? Předstírají, že je četli, ale ve skutečnosti je buď ani neotevřeli, viděli kousek, nebo vycházejí z faktu, že viděli filmové zpracování.
Chvíli před světovým dnem knihy probíhal v Británii průzkum znovu a vyšel z něj zase jednou zajímavý seznam. Asi nebude pouhou náhodou, že úplně všechny knihy na něm mají své filmové zpracování.
A zatímco loni byli na špičce Rusové (už jen tehdejší popularitě TV zpracování Vojny a míru), nebo Orwellova klasika 1984, letošní žebříček tak trochu reflektuje popkulturu. Nevím, jestli to nebrat jako špatné znamení. Lidé už nemají potřebu předstírat, že přelouskali známé klasiky, ale lže se i o thrillerech a fantasy knihách.
Možná to souvisí i s příležitostmi, kdy lidé nejčastěji předstírají znalost té či oné literatury. Z průzkumu totiž vyplynulo, že nejčastěji se lže během pracovních pohovorů, na sociálních sítích, při setkání s rodiči druhé polovičky, nebo třeba na prvním rande. Vše v zájmu toho, abychom někoho ohromili. Je ale hezké, že se pořád snažíme lidi ohromit četbou, to je na tom pozitivní. I když je ta četba mnohdy předstíraná…
Největší podíl na předstírání má prý ta nejmladší generace. U té si dovedu lhaní spojit se školou a potřebou znát knihy ke zkouškám, protože tím jsme si podle mého prošli všichni. Očividně se často obracejí na filmová či televizní zpracování.
Tady bych chtěla podotknout, že trend audioknih tohle pomáhá trošku potlačovat. Poslech je pro studenty trošku stravitelnější formou seznámení se s příběhy klasické literatury, a tak aspoň část studentů přivádí ke čtení oproti sledování adaptací. No není to skvělé 🙂
A teď už k tomu seznamu, který se zrodil mezi angličany.
Schválně, kolik děl z tohohle seznamu jste přečetli nebo slyšeli ve srovnáním s tím, co jste viděli? Možná vás to překvapí. A stejně by nás možná všechny překvapilo, pokud bychom si takovou podobnou anketu uspořádali u nás. Já pořád nevěřím tomu, že tolik lidí četlo například Babičku Boženy Němcové (ano, věřím ale tomu, že každý druhý ji viděl a rád si to zaobalí). Zkoušeli jste sami někdy ten trik na pohovoru nebo na rande? 🙂
Snaží se starat o to, aby vůbec lidi věděli, že nějaký Audiolibrix existuje. Ve volném čase ale před lidmi utíká do Kosmíru nebo Ketterdamu. Hlavně se jí neptejte na Brandona Sandersona, pokud nemáte alespoň hodinu volného času. Večery nejraději tráví stalkováním Marka Mansona, Ryana Holidaye, nebo Toma Bilyeu. A často se jí zdá, že se kamarádí s Ryanem Reynoldsem a Blake Lively. Jednou snad…
Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Ze začátku loňského roku jsem se v článku zmiňovala o jednom britském průzkumu, z něhož vyšel zajímavý seznam knih. Totiž těch, o nichž nejvíce lidí lže. V jakém smyslu? Předstírají, že je četli, ale ve skutečnosti je buď ani neotevřeli, viděli kousek, nebo vycházejí z faktu, že viděli filmové zpracování.
Chvíli před světovým dnem knihy probíhal v Británii průzkum znovu a vyšel z něj zase jednou zajímavý seznam. Asi nebude pouhou náhodou, že úplně všechny knihy na něm mají své filmové zpracování.
A zatímco loni byli na špičce Rusové (už jen tehdejší popularitě TV zpracování Vojny a míru), nebo Orwellova klasika 1984, letošní žebříček tak trochu reflektuje popkulturu. Nevím, jestli to nebrat jako špatné znamení. Lidé už nemají potřebu předstírat, že přelouskali známé klasiky, ale lže se i o thrillerech a fantasy knihách.
Možná to souvisí i s příležitostmi, kdy lidé nejčastěji předstírají znalost té či oné literatury. Z průzkumu totiž vyplynulo, že nejčastěji se lže během pracovních pohovorů, na sociálních sítích, při setkání s rodiči druhé polovičky, nebo třeba na prvním rande. Vše v zájmu toho, abychom někoho ohromili. Je ale hezké, že se pořád snažíme lidi ohromit četbou, to je na tom pozitivní. I když je ta četba mnohdy předstíraná…
Největší podíl na předstírání má prý ta nejmladší generace. U té si dovedu lhaní spojit se školou a potřebou znát knihy ke zkouškám, protože tím jsme si podle mého prošli všichni. Očividně se často obracejí na filmová či televizní zpracování.
Tady bych chtěla podotknout, že trend audioknih tohle pomáhá trošku potlačovat. Poslech je pro studenty trošku stravitelnější formou seznámení se s příběhy klasické literatury, a tak aspoň část studentů přivádí ke čtení oproti sledování adaptací. No není to skvělé 🙂
A teď už k tomu seznamu, který se zrodil mezi angličany.
Schválně, kolik děl z tohohle seznamu jste přečetli nebo slyšeli ve srovnáním s tím, co jste viděli? Možná vás to překvapí. A stejně by nás možná všechny překvapilo, pokud bychom si takovou podobnou anketu uspořádali u nás. Já pořád nevěřím tomu, že tolik lidí četlo například Babičku Boženy Němcové (ano, věřím ale tomu, že každý druhý ji viděl a rád si to zaobalí). Zkoušeli jste sami někdy ten trik na pohovoru nebo na rande? 🙂
Sdílej článek
Nejnovější články
Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů
Velký audioknižní průzkum 2023
Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?