Naučím se cizí jazyk jen poslechem?

Znáte to. Třeba s angličtinou věčně začínáte pořád dokola. Přijde čas dovolených a hledáte věci jako anglický slovník na cesty nebo anglické fráze na dovolenou a doufáte, že si před cizinci budete listovat a všechno najdete.

Přitom učebnice jako Angličtina do ucha a jiné poslechy v angličtině mají tu schopnost vás připravit dopředu. Potřebujete jen poslouchat, učit se a pak se na cestách radovat z výsledků své práce. Dá se ale opravdu naučit jen poslechem?

 

Od vzpomínek ke zkušenostem

Začnu svou vzpomínkou z dětství, která je zároveň spojená s filmem. Nedávno jsem viděla tu stejnou filmovou scénu použitou v článku jednoho lingvisty, takže očividně ji jako příklad používá více lidí.

Jde o film Vikingové z roku 1999 s Antoniem Banderasem. Ten totiž hraje arabského vzdělance, básníka, který je nucen stát se součástí tlupy obhroublých vikingů. Problém je v tom, že ač je vzdělaný, jejich jazykem neumí ani pípnout.

A tady přichází na řadu ta scéna – pamatuju si, jak sedí Banderas u ohně a kolem něj se všichni baví jiným jazykem, smějou se a on tam sám bezradně sedí. Ale není až tak bezradný. On totiž pozorně poslouchá.

V prostřihu vidíme, jak se banda vikingů baví a Banderas pořád sedí a naslouchá, den za dnem. Až to nakonec dojde ke scéně, kdy jednomu z Vikingů odpoví jejich vlastním jazykem. Jak to dokázal? Diví se Vikingové, ale vy už určitě víte. Poslouchal.

Protože už tou dobou jsem se zajímala o jazyky, tahle scéna mě fascinovala.  Tehdy jsem studovala němčinu, začala jsem sledovat RTL a snažit se pochytávat zvuky a slova. Zkrátka a dobře poslouchat. A svůj úspěch to mělo, nebudu vám tady skenovat svoje diplomy z německých olympiád, budete mě muset vzít za slovo.

A když přišla za pár let na řadu angličtina, učili jsme se jí ve škole. Ale já jsem si k ní jako jediná přidala taky poslech navíc. Dívala jsem se na hloupé pořady na tehdejší MTV (tedy ne, že by současné pořady na MTV nebyly hloupé, pravděpodobně jsou na tom ještě hůř) a dopracovala jsem se ze začátečnické skupiny k maturitě ve dvou jazycích. Asi vidíte, kam tím mířím – poslech vás dokáže posunout. Ale bude vám k učení stačit?

Tady je podstatné si uvědomit, že učení cizího jazyka má 4 základní kameny – poslech, mluvení, čtení a psaní. A tyhle čtyři základní kameny, nebo jim taky můžeme říkat strategie, se dají rozdělit do dvou skupin – pasivní a aktivní znalost.

Asi si to zvládnete rozdělit sami, ale kdyby byla náhodou potřeba asistence – čtení a poslech jsou pasivní, kdežto psaní a mluvení aktivní. K tomuhle se ale ještě vrátíme, pochopit postup učení jazyka nám pomůže to, když se podíváme do své vlastní minulosti.

 

Jak se učí nový jazyk děti?

Nenechte se zmást, tím novým jazykem myslím mateřštinu. A to, jak jsme se vlastně všichni naučili mluvit svým rodným jazykem. Ten pro nás každého přeci jen jednou byl novým jazykem.

Tak na začátek se všichni rodíme se schopností se jazyk naučit. A věděli jste, že při narození umí dítě asi 150 fonémů, které dávají dohromady všechny jazyky světa? Hodím za hlavu lingvistickou terminologii a řekněme, že foném je zvuk. Takže člověk se rodí s kapacitou umět a znát všechny fonémy.

Ale potom závisí na místě, kde se narodil. Postupně se naučí rozeznávat, které fonémy jsou potřeba v jeho rodném jazyce – protože každý jazyk používá jiný, omezený počet fonémů. Čeština například používá asi 39 fonémů (závisí i na tom, jestli uznáváme dvojhlásky jako jeden zvuk, ale to už je na jinou debatu).

V první fázi učení se tedy dítě učí rozpoznávat tyhle zvuky a vyčlenit si je jako součást svého rodného jazyka. Pak nastává fáze dvě – slova. V té se dítě učí spojovat tyhle známé zvuky do slov. Nejdřív si prochází pasivní fází, používá zatím jen zvuky. Ale postupně začne slova v nějaké formě používat.

No, ve skutečnosti se učí morfémy, ale po tom zážitku s fonémy vás už asi nebudu uspávat, že? 🙂 Zmiňuju to hlavně jen kvůli tomu, že v téhle fázi si dítě začne uvědomovat, co některé koncovky nebo předpony znamenají – některá znamená víc kusů od jedné věci, atp. Tady vlastně začínají zárodky gramatiky.

A poslední fází je samozřejmě tvoření vět. Jak ta naučená slova skládat za sebe a dávat dohromady věty, které dávají smysl. Protože tady už si děti začnou uvědomovat gramatickou, ale i obsahovou správnost.

Jak tohle učení probíhá? Poslechem. 

Učení jazyka v dospělosti má samozřejmě i jiná pravidla a nedá se takhle zjednodušit, ale jeden základní princip z našeho dřívějšího učení vyvodit jde. Poslech je důležitý.

K čemu ale vede?

 

Pasivní vs. aktivní znalost

Když se začnete učit jazyk, pravděpodobně to děláte s nějakým cílem. Takže i při učení je potřeba si ujasnit své směřování a podle toho si i přizpůsobit “studium”.

Na začátku byste měli vědět, že aktivní znalosti a plynulosti dosáhnete pouze komplexním přístupem. Potřebujete tedy zkombinovat více přístupů a zkrátka procvičovat. 

My se teď ale díváme na poslech a to, jestli vás dokáže naučit jazyk. Krátká odpověď zní: ano. Vzpomeňte si na filmového Banderase. Ta scéna není moc daleko od pravdy. Pouhým poslechem dokážete získat znalosti.

Co je ale podstatnější, získáváte znalosti pasivní. To znamená, že budete schopni porozumět mluvenému slovu a tím pádem si i nějakým způsobem “domluvit” v zahraničí. I proto, že odstraníte tu bariéru, kdy absolutně netušíte, co se kolem vás děje. Nebo co vám ten recepční kruci říká.

Pasivní znalost je váš základ. Něco, od čeho se dokážete odpíchnout. Pasivní znalost jazyka vám jednak pomůže v zahraničí, ale taky budete konečně rozumět těm filmům v originálním znění a odpoutáte se od titulků – konečně budete sledovat hezky celou obrazovku.

Porozumění tedy budete mít zvládnuté – to je pasivní část jazykové znalosti, ten základ, který potřebujete, abyste se dostali ke komunikaci.

Komunikace má ale samozřejmě jako každá produktivní schopnost jednu nutnost – a totiž procvičovat ji. Pokud si jí nikdy neprocvičíte, jen těžko se ji naučíte. Takže pokud chcete přejít do další fáze, budete k poslechu muset přidat další formy učení, hlavně tedy praktické využití nových poznatků – ať už při psaní nebo mluvení.

 

Na závěr

Poslechové učebnice vás opravdu dokáží naučit jazyk i bez předlohy. Do jisté míry. Vy sami si musíte ujasnit, za čím vlastně jdete. A podle toho si organizovat své snažení.

Chcete rozumět filmům a rádiu, trochu se domluvit na dovolené a nepřipadat si jako hlupák? Poslechové učebnice vám budou úplně stačit. Přidávám jako bonus i tip na kolekci, ze které si můžete vybírat.

Pokud se ale chcete domluvit s anglickým manželem své dcery, nebo se s angličtinou ucházet o lepší pracovní pozici, poslouží vám poslechová učebnice jako skvělý základ. Ale budete muset zařadit i nějakou tu praxi, procvičit si nově získané pasivní znalosti. A věnovat snahu učení gramatiky (ano, ano, pořád je potřeba – psala jsem o tom už v rámci největších mýtů při učení cizího jazyka).

Pořád ale platí, že poslech je základ. Ve školách se vždycky hodně zanedbával, nebyl na něj čas. A jakou má většina z nás znalost jazyka ze školy?

Sdílej článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Audioknihy

Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů

Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Pokračuj >
Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih Audioknihy

Velký audioknižní průzkum 2023

Informace o akci Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih, která probíhá od října do konce roku 2023.
Pokračuj >
Umělá inteligence Technologie

Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?

Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Pokračuj >