Co posloucháme #22

Tentokrát se v našem „Co posloucháme“ ohlédneme za letošním rokem. Každý jsme totiž vybrali své tři nejoblíbenější kousky, za něž bychom letos dali ruku do ohně. Tady je výběr hezky po jedné, ale na webu najdete za každého člena tři audioknihy.

Naše tipy můžete využít třeba jako inspiraci, pokud hledáte něco, co byste si poslechli před svátky.

A samozřejmě budeme rádi, když se v komentářích podělíte o audioknihy nebo knihy, které jste si letos nejvíce užili vy.

 

Michal

Vôbec sa netajím, že z top detektívkarov dlhodobo u mňa prvé miesto držal pevne v rukách Jo Nesbø. A stále patrí k mojim obľúbeným vďaka tomu, že si nikdy nemôžete byť ničím istý. Že vás prekvapí a oblbne a vy si poviete že dobre, ale toto bolo naposledy, teraz už naozaj viem, o čo ide.

A potom vám to spraví znova. Lenže, potom prišiel Jeffery Deaver a ten má niečo, čo mi ako správnemu zvedavcovi u Nesba chýba. A to je chuť zobrať vás na miesto činu.

Zobrať vás naň a nechať vás sa riadne po ňom popozerať. Zobrať vás do tímu. A nič vám netají, práve naopak. Takže detektívnu prácu sledujete od začiatku do konca, poctivo a detailne a máte tak pocit, ako by ste naozaj boli súčasťou tímu.

Jednoducho dokonalé a za to som bol ochotný Nesba odsunúť na druhé miesto. Máte radi tento štýl detektívok? Bežte a skúste jedného Deavera. Rozhodne nebude váš posledný.

 

Jakub

Mám rád rozhlasové dramatizace. Líbí se mi, jak pracují s původní literární předlohou a vdechují jí život zvuky, hudbou, střihem, dialogy, interpretací.

Vzhledem k tomu, že málokdy chytnu premiérové hry přímo ve vysílání, jsem rád, když je pak Radioservis vydá do běžného prodeje coby audioknihu. Dlouho jsem v sobě nosil nadšení z pětihodinové Nemesis, kterou podle Joa Nesbøho zdramatizoval Vít Vencl a režíroval Aleš Vrzák.

Stejný tým, včetně autora hudby Marka Ivanoviće stojí i za Otčinou – napínavým příběhem z roku 1964, ale především ze světa v němž Německo neprohrálo válku. Výborné herecké výkony a skvělá dramatická práce zaručí kvalitní zábavu.

 

Ivan

Po tom, čo všade tvrdím, že nečítam biografie nasleduje ďalšia lož v mojej hlave a to, že nezbieram autogramy. A naozaj nezbieram.

Keď som však na Světě knihy zazrel Normana Ohlera, autora Totálního rauše, bežal som si do OneHotBook zobrať jedno CD, aby mi ho mohol podpísať. Táto audiokniha ma úplne dostala.

Počul som o nej viackrát, no nemal som na ňu silu. Myslel som, že to bude historický elaborát, cez ktorý sa budem prekúsavať. Mal som ju zhltnutú za dva dni. A bavil som sa od začiatku do konca. Téma nie je vôbec vtipná, no ak je čo i len z polovice pravdivá (a ja verím, že ďaleko viac), Hitler a jeho˙partia boli sprostí junkies – feťáci.

Na povrchu „čistá rasa“, vo vnútri špina a hnoj. A na tom sa nič nezmenilo s jeho nasledovníkmi ani po 70 rokoch. Audiokniha dopodrobna vysvetľuje, ako drogy najprv vzpružili a potom ovládli celú nemeckú armádu a vlastne neskôr celý národ.

Na jednej strane hnus, na druhej asi dobre. Bez nich by možno ten pomätenec a jeho kumpáni vydržali dlhšie. Ak túžite počuť historické fakty z iného uhlu, táto audiokniha je zásahom do čierneho.

 

Mirka

Niekde sa stala chyba a ja som sa dákym nedopatrením dostala do klubu Dominika Dána, aj keď nie som na moderné detektívky, tobôž na také, čo sa odohrávajú v mojom meste, v uliciach, kade chodím a ešte k tomu viem, že majú istý reálny základ.

Je to pre mňa desivá predstava. Ale Smrť na druhom brehu je pre mňa výnimočná (aj keď musím podotknúť, že svojim spôsobom aj najdesivejšia, lebo tá sa odohráva doslova v mieste môjho bydliska a viete aké to je, keď idete na večerné nahrávanie a stojíte sám pod lampou na zastávke na konci sveta, kde nič nie je a 500 metrov od vás v knihe vykopali mŕtvolu?)

No každopádne, keď toto opomeniem, tak aj tak je to moja úplne najobľúbenejšia dánovka a je to vôbec prvýkrát, čo som bola z jeho knihy nadšená aj ja a to som ju počula v nahrávacom štúdiu s plnou kopou chýb, ktoré sa opravovali až v masteringu.

Takže kade chodím, tade túto audioknihu odporúčam, lebo ma fakt bavila a je podľa mňa strašne, strašne vtipná.

Petra

Pro mě je tohle srdcovka, která by se měla stát součástí povinné literatury. Původně příběh psaný Siobhan Dowd; autorkou, která ho kvůli předčasnému úmrtí nikdy nedokončila.

Nakonec převzal otěže skvělý Patrick Ness a na základě podkladů z toho vykouzlil něco svého, opravdového a úžasného.

Je to kraťoučký poslech, ale dám ruku do ohně za to, že s vámi zůstane ještě hodně dlouho. Byl sice psaný pro děti, ale já si nemyslím, že by to pro malé děti bylo úplně to nejlepší, možná pro ty náctileté? Každopádně je to na zamyšlení pro úplně každého dospěláka.

Ano, je to taky příběh smutný a sama jsem se ho dlouho bála. Ale ta pravda v něm obsažená je tak důležitá. A třešničku si nechávám na konec. Hlas Jana Vondráčka je tady až nadpozemský, poslechněte si ukázku, pochopíte, o čem mluvím.

Sdílej článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Audioknihy

Audioknižní experiment: vybrali jsme nejlepší audioknihy z oblíbených žánrů

Audioknižní experti z Audiolibrixu dostali za úkol vybrat ze svého oblíbeného žánru jednu jedinou audioknihu, kterou by doporučili odvážnému jednci ochotnému probádat zatím neznámý žánr. ...
Pokračuj >
Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih Audioknihy

Velký audioknižní průzkum 2023

Informace o akci Velký audioknižní průzkum 2023 a soutěž o 22 audioknih, která probíhá od října do konce roku 2023.
Pokračuj >
Umělá inteligence Technologie

Umělá inteligence: Už jste se s ní setkali?

Umělá inteligence, ChatGPT, AI. Pojmy, které na nás skáčou ze všech stran, moc jim nerozumíme, ale podle všeho je to něco skvělého a zároveň děsivého. ...
Pokračuj >