Audioknihy v slušivém kabátku

Digitální distribuci audioknih, tedy jejich šíření a prodeji výhradně prostřednictvím internetu, nelze upřít zásadní zásluhu o současný rozvoj audioknižního trhu. Díky ní mohou dnešní posluchači vybírat audioknihy mnohem pohodlněji než kdy dříve: mají k dispozici kompletní aktuální nabídku, možnost filtrovat tituly podle autorů, interpretů či ceny, e-shopy jim umožní poslechnout si přímo z webu krátkou ukázku či stáhnout si delší ochutnávku, na základě které se pak mohou lépe rozhodnout. Vybranou audioknihu lze pak opět na internetu zaplatit a během okamžiku stáhnout přímo do přehrávače – nejčastěji chytrého mobilního telefonu.

Přesto ale existují lidé, kteří dávají přednost nákupu audioknih na CD i bez zmíněných vymožeností on-line prodeje. Jaké důvody je k tomu vedou? Potřeba vlastnit cosi hmatatelného? Nebo snad záruka pro koncového zákazníka nejvyšší možné dosažitelné technické kvality nahrávky? Či snad celkové grafické provedení cédéčka a jeho obalu?

Obal jako výtvarné dílo

Všimněme si v tomto článku onoho posledního důvodu a zaměřme se na vizuální stránku audioknih. Ta může mít totiž vedle marketingového účelu (obal prodává) také výraznou uměleckou hodnotu. Digitální distribuce poskytuje svým zákazníkům často jen titulní stránku obalu v základním rozlišení, která slouží především k usnadnění vizuální orientace mezi zobrazovanými tituly. Péče, kterou věnují grafici celkovému vzhledu fyzického nosiče a jeho obalu, tak v případě on-line nákupu přichází vniveč. A přitom jsou některé audioknihy po své vizuální stránce hodny pozornosti.

Někdy se totiž vydavatelé nespokojí jen s malou úpravou obálky literární předlohy a vytvoří původní výtvarná díla. Oslovují pro ten účel externí spolupracovníky z řad renomovaných i začínajících ilustrátorů a grafiků. Z poslední doby jmenujme například Knihy džunglí, či Bylo nás pět vydavatelství OneHotBook, za jejichž grafikou stojí dvojice Tomski&Polanski. Stejný vydavatel oslovil Lénu Brauner, aby obstarala ilustrace k audioknize Anne ze Zeleného domu, či dříve Martina T. Pecinu pro grafiku Lolity či Pádu Cařihradu. Často také nechává profesionální fotografy pořídit snímky interpretů v dobových kostýmech a v situacích, které souzní s obsahem audioknihy. Nejde ovšem jen o titulní stránku – celý rozkládací kartonový obal (většinou rozšířený digipack) má i vhodně zvolenou povrchovou úpravu, často s reliéfním či parciálním tiskem. Výhodou vydavatelství OneHotBook přitom je, že papírový katalog svých produktů do audioknih vkládá a nemusí tedy reklamou narušovat jejich grafickou čistotu.

Audioknihy mohou být i výtvarným dílem

Ocenění pro nejlepší obal

I přes finanční a tiskovou náročnost výroby kvalitních obalů CD, se vydavatelé občas pochlapí a vyjdou na trh s titulem v perfektně ušitém kabátku. Takových si všímá i Audiokniha roku, která uděluje ocenění právě v kategorii Nejlepší obal. V rukou odborné poroty se sejdou přihlášené tituly a z nich je vybrán ten po grafické stránce nejlepší. Za rok 2016 si tedy prvenství odnesl Robert Rytina za obal k audioknize Kdo je na světě nejmocnější? vydavatelství Radioservis a v úplně prvním ročníku Kateřina Tvrdá za Emila a detektivy s fotografiemi Jana Fauknera vydavatelství Audioberg. Obě tyto audioknihy jsou provedeny jako kniha v pevné prošívané vazbě a s desítkami stránek ilustrací a textu.

Potěší i snahy malých vydavatelství jako například Frankenstein od Needles Audiobooks, jehož obal vyvolává rozdílné reakce: jedni mu vyčítají přílišnou strohost s jakou se vzdaluje viktoriánské době, jiní jej oceňují právě proto. Také jemu se dostalo nadstandardní povrchové úpravy, kterou ocení pouze majitel fyzického nosiče.

Dokud tedy budou existovat audioknižní vydavatelé, kteří nelitují vynaložených prostředků, aby vytvořili dílo silné i po vzhledové stránce, nebude v těch několika případech digitální distribuce schopna poskytnout svým zákazníkům úplný zážitek. I to je důvod, proč, dle mého názoru, CD z pultů kamenných prodejen hned tak nevymizí.