5 strategií, díky nimž se naučíte jazyk a budete se bavit

Posledně jsem vám vykládala o tom, jak se dokážete pasivně naučit jazyk. Teď už dozrál čas na to, abych vám s tím učením možná trochu pomohla. Dneska se totiž podívám na to, jak se dokážete naučit při poslechu beletrie.

Žádné učebnice, žádná gramatika, prostě jen audioknihy. Nevěříte? A vzpomínáte na Banderase?

Bod 1 už máme oficiálně vyřešený – pokud budete poslouchat beletrii, dokážete se něco naučit. Jak ale na to?

Tady máte takových pět základních, celkem jednoduchých, ale značně efektivních strategií, které byste měli použít při snaze naučit se jazyk poslechem.

  1. Vyberte si audioknihu, která vás zajímá

Ten první bod se možná zdá jako absolutní hloupost a teď už si klepete ruku o čelo a přemýšlíte o tom, proč jste se vůbec pustili do čtení tohohle článku. Tak abych to vysvětlila…

Bavilo vás učit se slovíčka do školy, když jste v tom neviděli absolutně žádný smysl a nebylo to pro vás zajímavé? Určitě ne.

V hodinách dějepisu jste slyšeli stovky a stovky různých faktografických údajů, ale nikdy si nezapamatovali ani jeden. Potom vám řekli, že císař Caligula jmenoval svého koně senátorem (fakt) a to vám v hlavě zůstalo možná dodnes. Už jen proto, že vás to zaujalo, pobavilo, šokovalo.

I při poslechu je prostě dobré vybrat si text, který vás bude zajímat a ideálně ve vás i vzbuzovat emoce. Ale opravdu vám stačí si zkrátka vybrat něco, co vás bude bavit. Protože pak se k tomu budete rádi vracet a nebude to pro vás dřina, ale zábava.

  1. Zvolte si správnou úroveň

Tohle jsem si zkusila sama. Jako první knihu v cizím jazyce jsem kdysi četla čtvrtý díl Harryho Pottera. Sice tam byl ten zájem, ale rozhodně ne znalost, která by mi dovolila pokračovat… a vedlo to akorát k tomu, že jsem svoji snahu na nějakou dobu úplně vzdala.

Pokud neumíte plavat, neskočíte automaticky do hlubší části bazénu.

Lidé si často vyberou materiál, který je na ně až moc těžký. A jak to dopadne? Interpret mluví moc rychle, používá slova, která člověku vůbec nic neříkají… To vede k frustraci. A frustrace vede k tomu, že se prostě vzdáte.

Představte si, že by vás jako děti na první hodině ve škole učili násobilku. Zní to dost zvláštně. Přesně to byste ale udělali, pokud si zvolíte text o pár úrovní těžší.

Pro optimální postup bude nejlepší, když si vyberete text, který je jen o jednu úroveň výš, než je vaše stávající. Pro úplné začátečníky je volba jasná, nepouštějte si Dickense v originále a nečekejte, že mu budete rozumět. Lepší budou pohádky a jednodušší příběhy. Vybrat si můžete z textů na úrovni A1, ta je ta nejnižší.

Mimochodem, pokud vás zajímá víc o úrovních, tady je najdete popsané i s odkazy na jednotlivé kolekce, takže můžete vybírat trochu informovaněji. A pokud si pořád nejste jistí při výběru audioknihy, pusťte si ukázku. Z té často sami dokážete posoudit, jak moc těžký se vám text zdá.

  1. Zajímejte se o obsah

Nemá žádnou cenu se marně snažit rozumět každému slovu, které uslyšíte. Tím se akorát zaseknete. Místo toho se soustřeďte na celou situaci.

Poslouchejte tak, abyste pochopili podstatu textu nebo té situace, zkrátka o co jde. Všimnete si pár slov, která vypovídají o kontextu, třeba když uslyšíte jídlo, park, deka, košík… dojde vám, že asi půjde o piknik. Na pikniku se baví přátelé, takže nebudou používat oficiální fráze, které byste třeba slyšeli v jiném prostředí.

Je úplně jedno, že ze začátku nerozumíte pěti slovům z věty o sedmi slovech. Kdybyste se nad každým zastavovali a vyhledávali si, nikam byste nepokročili a hlavně by vás to ani nebavilo.

Když se postupně naučíte podívat na celý obrázek a ne jen na jeho části, začnete si všímat opakujících se slov a postupně se je i naučíte. Všichni mluvíme v opakujících se frázích a není až tak těžké je detekovat.

Navíc budete mít radost z toho, že jste si na to přišli sami a teď už třeba víte, co znamená tamto divné slovo, co už bylo párkrát předtím. A hlavně si to budete i pamatovat.

 

  1.  Hledejte klíčová slova

Trošku to souvisí s předchozím bodem. V každém textu jsou klíčová slova, která vám napoví o obsahu. Jsou v něm i další slova jako příslovce, přídavná jména atd., která tu podstatu jen doplňují.

Pro vás je při učení podstatné to, abyste se naučili rozpoznávat a zapamatovat ta klíčová slova. Díky nim totiž porozumíte obsahu a nepotřebujete k tomu znát úplně všechna slova v textu.

Vaším cílem je totiž porozumět.

Jedním z největších důvodů toho, proč vám ve škole nic neuvízlo v dlouhodobé paměti je fakt, že jste na hodinách dost možná nerozuměli. Překládali jste si slovíčko za slovíčkem, dělali cvičení, plnili úkoly. Ale vůbec jste se nesnažili porozumět podstatě textů, poslechů… A není to ani vaše chyba, tak to dneska bohužel probíhá.

Pokud se ale snažíte něco zapamatovat bez jakéhokoli smysluplného významu, možná se to dostane do vaší krátkodobé paměti. Ale té dlouhodobé? Jen zřídka.

Když budete poslouchat a hledat klíčová slova, pracujete na svém porozumění. Nejde vám o absolutní pochopení obsahu – když začínáte, to se vám často ani nepovede. Jde spíš o to pochopit, o čem je vůbec řeč.

  1. Opakování je matka moudrosti…

Poslouchání je aktivní činnost, při které se snažíte nějak odhalit strukturu jazyka a pochopit, co se v textu děje. Když se vám to povede, pusťte se do toho znovu od začátku.

Zaprvé si teď už na začátu uvědomíte kontext, který vám poprvé došel až ke konci. A díky tomu si možná otevřete vrátka k získání dalšího a nového kousku znalostí.

Zároveň ale můžete pokaždé poslouchat a soustředit se na jiné prvky řeči. I ty vám totiž pomůžou posoudit situaci, pochopit obsah. Což je to, čeho přesně chcete docílit.

Při druhém poslechu si možná všimnete něčeho nového a najednou vám obrázek bude dávat smysl.

Minimálně získáte i vlastní dobrý pocit z toho, co jste už vlastně zvládli. A pozitivní feedback je při jakémkoli učení dobrý, protože vás žene dopředu.

Pokud se vám v něčem daří, nebudete cítit potřebu se vzdát. Že?