Audino prezentuje: Jinak strohá fakta o Karlu IV.

Jak už jste si zcela jistě všimli sami, letos slavíme celé sedmisté výročí narození našeho nejoblíbenějšího panovníka, otce vlasti, Karla IV.

S Audinem jsme řešili, jak tuhle oslavu na blogu začneme my a rozhodli jsme se to prostě vzít z gruntu a začít všeobecně známými fakty a vlastně vám tak trochu pomoci s opakováním základů. Protože kdo ví, třeba se zítra budete chtít přihlásit do AZ Kvízu, nebo si prostě o víkendu s přáteli zahrát nějakou tu vědomostní hru a taky jednou vyhrát (čímž vás samozřejmě neobviňujeme z toho, že byste nevyhrávali i bez naší pomoci, ale paměť je ošemetná…).

O Audinovi toho ještě tolik nevíte, ale teď pro vás mám úžasnou novinku – umí totiž skvěle kreslit. Ne, počkat, jen si myslí, že umí skvěle kreslit. No, nikdo z nás nemá to srdce ho přesvědčovat o opaku. A jeho nadšení pro věc bylo nakažlivé – fakta mi tedy pomůžou prezentovat jeho výtvory. A tím pádem se ze strohých fakt stává aspoň trošku neobvyklý článek? (Ano, já doufám, že i vy nebudete mít to srdce mě přesvědčovat o opaku).

Jdeme na to.

 

Dnes se podíváme na takových pár bodů, nečekejte komplexní a vyčerpávající informace – mimochodem, Karel IV. se narodil 14. května 1416 – ano, přesně příští sobotu to bude 700 let. A teď se podíváme na pár zajímavých míst/milníků s ním spojovaných.

 

Karlův most

karluv mostV současné době je tenhle most tím nejstarším stojícím mostem přes řeku Vltavu (a zároveň tím nejhloupějším nápadem, kudy se vydat, pokud se potřebujete rychle dostat z Malé strany na Staré město – vyzkoušeno v realitě, neopakujte tuto chybu).

Práce na něm byly dokončeny v roce 1402 po téměř 50ti letech (ha! A vy jste si mysleli, že oprava dálnice D1 moc dlouho trvá…). Jak už z historie víte, tenhle most nahrazoval jiný, který tu stál předtím – ten se jmenoval Juditin, ale bohužel moc dobře neobstál v souboji s přírodními živly. Přišlo jaro, sníh roztál a most byl fuč. Pokud byste ale cítili touhu vidět alespoň kousíček této historie, zkuste si zajít do sklepa jednoho domu v ulici U Lužického seminářře (č.p. 82, abyste se neztratili a nemuseli googlit), uvidíte zachovaný oblouk dnes už zmizelého mostu.

Základní kámen pokládal Karel IV. v roce 1357 a tehdy se mu ještě vůbec neříkalo „Karlův“ – tohle pojmenování se vžilo až v 18. století. A co z toho Karel měl? Lépe řečeno, co z toho měla Praha? Výdělky! I díky mostu se Praha stala jednou z významných zastávek na evropských obchodních cestách.

Další zajímavosti o mostu a příběhů i s ním spojených najdete tady – Věci mezi nebem a zemí.

Pro vědomostní hry si pamatujte:

  • nejstarší stojící most přes řeku Vltavu
  • základní kámen položen v roce 1357
  • druhý nejstarší kamenný most v ČR (ten nejstarší je v Písku)
  • nahrazoval původní most – Juditin

 

Karlštejn

karlstejnDalším bodem je stavba, která opět nese Karlovo jméno ve svém názvu. Takové malinké a skromné sídlo vybudováno pro Karlovy soukromé účely (konkretizaci těchto účelů po mě raději nežádejte). To bylo ovšem jen v počátečním plánu, nakonec se z tohohle středověkého hradu stalo místo, kde byly uloženy a střeženy říšské korunovační klenoty (a posléze i ty české).

Základní kámen byl položen v roce 1348, tentokráte ne Karlem samotným, ale arcibiskupem Arnoštem z Pardubic (Karel IV. pravděpodobně nechtěl být přítomen, aby nebyl s místem spojován – asi kvůli krytí těch soukromých účelů *mrk* *mrk* – v kterémžto případě je lepší nepozastavovat se nad faktem, že první kámen pokládal arcibiskup)…

Dobrá, úmyslně jsem vás mystifikovala pro účely vlastního pobavení (zlá Petra!). Karel byl přítomen při ceremoniích zakládání tohoto hradu. Ale řekněte sami, o kolik by bylo zajímavější, kdyby byl ve skutečnosti v ústraní.

Pro vědomostní hry si pamatujte:

  • hrad založen v roce 1348
  • slouží k uchování korunovačních klenotů
  • vybudován v gotickém stylu

 

Katedrála svatého Víta

chram sv.vitaPočkat, cože? Svatého Víta – já vím, říkáte si, kde je v názvu Karel? Nikde. Jde o tohle – na místě katedrály už někdy kolem roku 929 založil kníže Václav první kostel. Ten si prošel pár změnami, ale ta katedrála se začala stavět až v době Karla IV. Proč? Totiž 30. dubna roku 1344 Praha povýšila na arcibiskupství a arcibiskup Arnošt z Pardubic (ano, tohle jméno už jednou zmíněno bylo) získal právo korunovat českého krále.

Tehdy byl náš Karel ještě pouhým kralevicem, ale arcibiskup by si pravděpodobně nedovolil korunovat nového krále v nějaké zastaralé rotundě, že (dost možná si opět upravuji histori k obrazu svému, to se nikdy nedozvíte, fakta ale zůstávají).

Protože mě zmiňování kamenů očividně fascinuje, pojďme si říct něco o tom základním kameni gotické katedrály. Ten totiž pokládala velká skupina a s famfárou – byl tam Karel IV., jeho kamarád arcibiskup Arnošt z Pardubic, Karlův tatínek (Jan Lucemburský) a bratr (Jan Jindřich). Stalo se tak 21. listopadu roku 1344.

Samotná stavba byla ale nakonec přerušena husitskými válkami a dalšími obtížnými událostmi historie a nečekanými zábranami. Až to nakonec dopadlo tak, že slavnostně byla stavba dokončena až v roce 1929 (zmínila bych zase tu dálnici, ale opakovaný vtip… takže mám místo toho takovou kvízovou otázku – byl tento rok vzhledem k začátku textu o katedrále něčím významný?)

Pro vědomostní hry si pamatujte: 

  • první kostel na místě katedrály sv. Víta byl založen v roce 929 (knížetem Václavem)
  • katedrála je stavba v gotickém stylu (a najdete ji na Pražském hradě)
  • stavba trojlodní gotické katedrály započala v roce 1344

 

Zlatá bula Karla IV.

zlata bulaNaším posledním dnešním bodem je Zlatá bula (chtěli jste říct sicilská, že? Ta ale byla o něco dříve a s Karlem má pramálo společného). Bula – legrační slovo – a jak si jistě všimnete, dala našemu Audinovi pořádně zabrat. Tak pokud se cítíte podobně jako on, pojďme společně zalistovat slovníkem cizích slov.

Bula (f) – papežská či panovnická listina s kovovou pečetí; tato kovová oboustranná pečeť; velký puchýř.

Audino se na mě nechápavě díval a ptal se, proč by bylo důležité do strohých fakt zahrnout nějaký puchýř? Já mu odvětila, že šlo zkrátka o tehdy už královský puchýř (navíc dvojího krále a tou dobou i císaře) a byla mu tudíž přikládána větší váha, neb to nebyl nějaký obyčejný puchýř na noze Jendy sedláka…

Dobře, ani Audina jsem neoklamala. Zlatá bula Karla IV. byla tehdy nejdůležitějším ústavním dokumentem Svaté říše římské. Proč byla zlatá už vám asi došlo, ale přeci jen – byla k ní připojena zlatá pečeť Karla IV, který ji vydal v roce 1356.

A proč byla důležitá? Hlavně stanovovala způsob, jakým byl volen nový král. Do té doby musel být zvolen sedmi kurfiřty jednohlasně a tento dokument stanovil, že na zvolení krále stačila většina kurfiřtů. Listina mluvila i o dalších věcech, ale mně samotné už nezbyl čas ji hledat či pročítat, takže se budete muset spokojit s tímhle jednostranným popisem (pro erudovanější výklad zkuste zajít sem).

Nakonec tahle listina platila až do samého zániku Svaté říše římské v roce 1806.

Pro vědomostní hry si pamatujte: 

  • bula = papežská či panovnická listina s pečetí
  • Zlatá bula Karlova – 1356
  • zánik Svaté říše římské – 1806

 

A tímto uzavíráme dnešní okénko fakt o Karlu IV., milovaném panovníkovi, s nímž jsme ještě zdaleka neskončili! Tak se těšte 🙂 A mezitím si pusťte třeba jeho návštěvu v Otázkách Václava Moravce, která autorku tohoto článku neskutečně pobavila.